Kdo
by neznal tuto legendu 2. světové války. Pro znalce v oboru zbraní je to určitě
pojem a navzdory času i vývinu se tato zbraň těší dodnes velmi dobré pověsti.
Povězme si v krátkosti něco bližšího o tomto legendárním samopalu, který v
dnešní době spíše zaujímá čestná místa v soukromých i státních sbírkách.Málokdo asi tuší, že název, který tento samopal provází ( Schmeisser ) je názvem mylným, poněvadž Hugo Schmeisser se nikdy na vývoji této zbraně nepodílel. Ve skutečnosti byl konstruktér MP38 a MP40 Heinrich Vollmer.
Samopal MP 40 ( Maschinenpistole 40 ) vyvinula firma Erma ( Erfurter Maschinenfabrik ) v Suhlu. Přímým předchůdcem byl samopal MP38, jenž je charakteristický svými frézovanými, podélnými drážkami na vnějším povrchu pouzdra závěru. MP40 se vyráběla i v jiných firmách a to C.G. Haenel v Suhlu a Steyr-Daimmler-Puch ve Štýru. Některé díly vyráběly také další firmy v Německu. Příkladem to jsou firmy Gebrüder Merz či National Krupp Registrierkassen.
Vzhledem k tomu, že německá armáda rychle potřebovala efektivní pěchotní zbraň, byl tento samopal naprosto ideálním řešením pro svou jednoduchou výrobu a množství, jenž výše zmíněné firmy mohly v krátké době dodat bojujícím vojákům na frontě. Celkem bylo v letech 1940 - 1944 vyrobeno 1 047 100 těchto samopalů.
Samozřejmě, že i tato zbraň měla své mouchy a frontoví vojáci mnohdy dávali přednost kořistním zbraním, například velmi oblíbený byl na východní frontě samopal sovětské výroby PPŠ 41 Špagin. Ale i přes své nedostatky se MP 40 těšil významné úloze od dob svého vzniku až po konec války. Mnohdy byl MP 40 používán i ve vojenských konfliktech po roce 1945, ale už nikdy v tak masovém měřítku jako tomu bylo v letech 2. světové války.
Technická data:
Ráže: 9 mm Parabellum (Luger)
Celková délka s vyklopenou ramenní opěrkou: 856 mm
Celková délka se sklopenou ramenní opěrkou: 626 mm
Délka záměrné: 456 mm
Délka hlavně: 250 mm
Kapacita zásobníku: 32 nábojů
Hmotnost zbraně s prázdným zásobníkem: 4120 g
Teoretická kadence: 400 ran/min
Německá automatická karabina vz. 42H (MKb 42H)
Německá automatická karabina vz. 42H (MKb 42H)
Pravzor útočných pušek karabina MKb 42 H vznikla v vítězstvím konstrukční kanceláře Hugo Schmeissera v boji s konstrukční kanceláří Karla Walthera (karabina MKb 42 W).V červenci 1942 MKb 42 H obstála ve zkoušce zbrojního úřadu. Avšak Hitlerovi se předvedená zbraň nelíbila, a tak nedoporučil její další vývoj. Konstruktéři rozpoznali potenciál této zbraně a za zády vůdce prosadili zavedení karabiny do výroby pod krycím názvem MP 43A. Od listopadu 1942 do září 1943 vzniklo 11853 karabin, které se převážně dostaly k polním jednotkám, odkud přišly kladné odezvy na jejich výkon a spolehlivost. Hitler potom povolil další vývoj.
MKb 42W (Karl Walther) Ráže 7.92x33, váha 5kg
Kapacita segmentového zásobníku 30 n., délka 935 mm. Princip funkce odběrem prachových plynů.Uzamčení hlavně pootočením závěru kolem podélné osy.
MKb 42 H (fa.Haenel,Hugo Schmeisser) Ráže 7.92x33, váha 5kg.
Kapacita segmentového zásobníku 30 n., délka 940 mm. Princip funkce odběrem prachových plynů u ústí hlavně do válce nad ní, jehož píst ovládá závoru. Uzamčení vykývnutím závěru ve vertikální rovině, kohoutkový bicí mechanismus.
StG 43Ráže 7.92x33, váha 4,9kg
Kapacita segmentového zásobníku 30 n., délka 940 mm. Princip funkce odběrem prachových plynů u ústí hlavně do válce nad ní, jehož píst ovládá závoru. Uzamčení vykývnutím závěru ve vertikální rovině, kohoutkový bicí mechanismus.
Kulomet MG-34
V
roce 1932 v Německu začal vývoj zaměřený na vznik nové třídy automatických
zbraní, mnohem všestrannější a přizpůsobivější potřebám mechanizovaného
boje. Výsledkem byl "Einheitsmachinengewehr" - jednotný kulomet. Základním
rysem projektu byla univerzálnost, zbraň bylo možno použít jak v útoku v
roli lehkého kulometu, tak v obraně jako těžký kulomet pro nepřetržitou
palbu s tzv. Trojnožkou. Kulomet měl velké množství příslušenství pro
každý účel. Prvním kulometem této koncepce byl MG34
Použití této zkázonosné zbraně v boji, znamenalo velikou převahu v palebné síle. Jeden tento kulomet dokázal nahradit desítky mužů s puškami a tím způsobit v řadách nepřítele značné ztráty.
Jak už bylo řečeno, MG 34 byl velice univerzální a lehce přizpůsobitelný v boji. Při ofenzivním vedení boje byl lehce manipulovatelný a nenáročný na obsluhu.
V případě obrany se dal tento kulomet instalovat na "Trojnohu" a tím dosáhnout spolehlivější stability a přesnosti ve střelbě. Vezměme v potaz i fakt, že MG 34 byl mnohdy instalován i jako protipěchotní zbraň do obrněných vozidel, kdy byl vložen do již připravené lafetace a tím se stal ještě nebezpečnějším.
Obsluhu jednoho kulometu tvořilo cca devět vojáků z nichž nejzkušenější byl prvním střelcem. Následovaly další nižší funkce obsluhy MG 34 a to v tomto pořadí:
-
Druhý střelec, jenž zaštiťoval i servis zbraně
-
Nosiči munice - obvykle to byli dva vojáci méně zkušení
-
Zbytek kulometného družstva, jenž měl na starosti ochranu osádky kulometu a zbraně samotné
Právem si tato zbraň a její obsluha získali respekt jak ve vlastních řadách, tak obzvláště u nepřítele a dodnes je tento kulomet brán jako nejlepší ve své kategorii.
Technická data:
-
Hmotnost: 11,5 kg
-
Ráže: 7,92 x 57
-
Kadence: 800 - 900 ran/min
-
Účinný dostřel: 2 000 m
-
Rychlost střely: 755 m/s
